Kritické myšlení a Bůh, část II: Rozhovory

Nja6evíme, zda-li Bůh existuje či ne a tvrzením jednoho či druhého se dopouštíme logického klamu ad ignorantiam. Nicméně, už když Boha předem předpokládáme, stáváme se obětí deduktivního klamu důkazu kruhem. Předem se předpokládá existence toho, co se má teprve dokázat a to, co se má teprve dokázat, už chceme i vyvracet. Můžeme tak spekulovat o všech možných i nemožných teoriích, což nikam nepovede. Následně z těch teorií můžeme činit irelevantní závěry. Formální logikou předpokládat můžeme a nelze proti tomu vztahu nic namítat, ale sémanticky je to zcela prázdné. Nehledě na to, že všechny naše myšlenky a vnímání všeho-jsoucího plyne z naší perspektivy druhu homo sapiens sapiens, který je adaptován na své prostředí. http://www.respekt.cz/spolecnost/biolog-flegr-pokud-bohove-neexistuji-je-to-maler


Rozhovory: Vyplynuly překvapivě z diskuze o lécích a kontraindikacích, kdy jsme se začali zabývat univerzem.


T.P. I voda je škodlivá. Na příklad se opakovaně zjistilo, že se dýchat nedá. Léků se používá v mnoha případech zbytečne moc.

»»» Ano je, i u ní záleží na přijímaném množství a i na vodu mají lidé kontraindikace a existují dokonce i alergici. Voda není nic jiného než chemie (dihydrogen monoxide) jako každá látka v univerzu a tak vždy záleží na procentuální účinnosti a bezpečnosti k danému fyziologickému stavu jedince, jak akutnímu tak predispozičnímu a na přijímaném množství dané látky. Co se tedy týče nadužívání, tak se jistě shodneme. Nadužívání každé látky pak může být škodlivé za různých okolností pak více či méně a může dojít k různým selháním, u vody pak často ledvin. Vždy tedy záleží na přijímaném množství dané látky a procentuální účinnosti a bezpečnosti k danému fyziologickému stavu a jejímu následnému odbourávání z těla různými procesy vylučovacími, chemickými přeměnami a jinými.

J.J.A. “Universum však nespočívá na prvcích chápaných materialisticky. Nevidíme život a světlo a tvůrčí síly za věcmi. Ač bobatí znalostmi, chudí však pochopením větších souvislostí. Umíráme se zkušeností, ne však s pravou znalostí.”

»»» Dle Vás

J.J.A. Co není “dle Vás”?

J.J.A. Existuje nějaká absolutní pravda, něco, co je “mimo” názoru jednotlivce a jeho okamžitého vědomí? Má k tomuto člověk přístup? To jsou mé otázky. Díky za reakci.jana

»»» Je to ztráta času J.J.A., zaobírat se deduktivním klamem, jemuž se říká důkaz kruhem, pomocí něhož můžeme předpokládat cokoliv, co nás napadne a co si myslíme, pro co neexistují důkazy. Tudíž, pokud předem předpokládáme to, co tvrdíte, stáváme se obětí deduktivního klamu důkazu kruhem.

Předem se předpokládá existence toho, co se má teprve dokázat a to, co se má teprve dokázat, už chceme i vyvracet. Můžeme tak spekulovat o všech možných i nemožných teoriích, jak to je, což nikam nepovede. Následně z těch teorií můžeme činit irelevantní závěry. Formální logikou předpokládat můžeme cokoliv a nelze proti tomu vztahu nic namítat, ale sémanticky je to zcela prázdné. Tudíž, pokud bychom i začali rozebírat, zda-li existuje absolutní pravda, mimo názor jednotlivce, budeme opět obětí deduktivního klamu, protože to již budeme předem předpokládat a rovnou se snažit vyvracet, aniž bychom měli v ruce cokoliv kromě abstrakce.

Můžeme si třeba takto vymyslet špagetové monstrum, které na vše nahlíží z jiné perspektivy a rozebírat jej do nekonečna. Můžeme pak takto bloumat do nekonečna nad tím, zda-li ano, proč by tomu tak mělo být atd. a vymýšlet tunu teorií. Místo toho, abychom zkoumali jev pozorovaný a ptali se jak, hledáme důvody pro jev pozorovaný, které vůbec nemusí existovat a jsme je nuceni pouze předem předpokládat.

Pro mimořádná tvrzení potřebuje řečník mimořádné důkazy bez logických klamů. Pokud však přicházíme s mimořádným tvrzením, které nelze doložit, je dobré použít (domnívám se, dle mého, myslím si), abychom se vyvarovali absolutního tvrzení a vyhnuli se klamu ad ignorantiam. Nicméně se stejně nevyhneme klamu důkazu kruhem, kdy předem předpokládáme něco, pro co nemáme důkazy a zároveň to něco chceme již vyvracet. Pokud si tyto klamy neuvědomujeme, klameme nevědomky sebe i ostatní a jsme objetí dunning krugerova efektu.

Shodneme se tedy v tom, co jsem Vám již naznačil “Dle Vás” a tedy, že všechny naše myšlenky a vnímání všeho-jsoucího plyne z naší perspektivy druhu homo sapiens sapiens, který je adaptován na své prostředí. Pokud kdokoliv z nás dvou bude tvrdit, že to, co tvrdíte existuje či neexistuje dopustí se logického klamu ad ignorantiam, jelikož mluvíme o něčem, co nevíme, zda-li existuje či ne a pouze to můžeme předpokládat, což… atd.

Chápaní kritického myšlení a logických klamů nám pomáhá vyvarovat se absolutních tvrzeních, pro které nemáme důkazy, kdy pak klameme nevědomky sebe a své okolí. Naše názory jsou pak založené pouze na víře a pokud tomu tak je, měli bychom jasně sdělit, že se jedná čistě o naši víru. 

Víra je tak věcí osobní jen do té chvíle, dokud ji nepoužijeme jako důkazní břemeno pro předmětná tvrzení či tento kulturní vzor neovlivní naše zkoumaní a výsledné závěry z toho plynoucí a nestane se tak měřítkem všech ostatních.

Kritické myšlení nám tak umožňuje snižovat riziko přijímání, jednání nebo myšlení na základě víry, kulturních vzorů atd. Vyvaruje nás chyb, které často činíme i v běžném životě, kdy podlehneme nejrůznějším manipulacím a podvodům. Vyvaruje nás tyto manipulace i nevědomky dělat a ovlivňovat druhé za účelem prosazení vlastní pravdy.

Vyvaruje nás tedy toho, abychom klamali sebe, ostatní atd. Vědec, skeptik či racionální člověk se tedy bojí toho, že by zůstal stát na chybných tvrzeních způsobených logickými klamy a kulturními vzory, byl jejich obětí a sám sebe i druhé uváděl v omyl. Aby se mohl přiklonit k pravděpodobnosti a přehodnotit poznatky, potřebuje relevantní důkazní rovinu od někoho, kdo přichází s mimořádným tvrzením.

Pokud ji dotyčný nemá a nemůže doložit a nechce se dopustit logického klamu ad agnorantiam a dalších a klamat tak sebe i ostatní, měl by jasně říct, že se jedná čistě o jeho víru. Samozřejmě to lidé nedělají, protože neznají logické klamy a užívají je podvědomě (ve smyslu psychologického nevědomí), nejčastěji za účelem prosazení vlastních kulturních vzorů, názorů atd.  a ani neví, co znamená kritické myšlení, co obnáší a proč je ve vědě i v životě tak důležité.

Díky moderní době a racionalitě vznikají stále komplexnější definice na podpoření své víry, pro kterou věřící hledají důkazní rovinu. Přirozená potřeba lidí ovlivňovat druhé pak způsobuje, že se nám naše víry a kulturní vzory staly měřítkem všech ostatních, kdy se pomocí logických klamů snažíme druhé ovlivňovat, podrobovat si je a manipulovat s nimi tak, aby se stali součástí našich kulturních vzorů a víry či naopak jsme je mohli odvrhnout, nevpustit do našich teritoriálních kritérií a zachovat si tak svou víru a kulturní vzory. 

V době mizejícího teritoriálního kritéria, kdy je svět propojený mediálně i infrastrukturálně, dochází k nevyhnutelným střetům  a prolínání těchto kulturních vzorů, kdy vzniká vyostřený boj o jejich zachování, jejich dominanci i jejich změnu v kulturní vzory nové.

J.J.A. Co takhle pravda? Věřím, že jí je v Universu více než klamu. A člověk sám? Možná samý klam.Tak nashledanou a díky.

»»» Pravda a klam jsou lidské vlastnosti pocházející z lidské perspektivy, popisující lidské jednání, stěží mohou být obsaženy v universu jako nějaké samostatné veličiny

J.J.A. Odstraním-li klam zůstane pravda? Rosvítí-li se, je po tmě. Za Vámi stojí nějaký systém. Nevyplývá z toho, co si myslíte Vy. Slovo logické vychází ze slova logos. Slovo logos bylo a je používáno pro označení “vyššího řádu”, kterým vládne veškerenstvo.Také k ověřitelnosti některých hodnot nemáme míry. Např. láska, moudrost, oddanost atd. I když bychom pojmenovali absolutní hodnotu, tak různé stavy vědomí jí budou vnímat jinak. Stav vědomí je něco jiného, než naučená filosofie, teologie atd.Však znova děkuji, protože beru Vaše myšlenky jako podnětné. Při denním běžném životě člověk nemá tolik příležitosti se bavit o takových věcech.

»»» Když Vám řeknu, že barvy a světlo vlastně neexistují, protože to je lidský konstrukt odpovídající adaptačně danému vnímaní skrze stavbu oka a mozku, tak se Vám ta teorie rozpadne.

J.J.A. Máte pravdu v tom, že naše vnímání je omezené a zkreslené. Nebýt nějakého “orgánu” v člověku, který toto vnímá, tak bychom se takto ani nemohli bavit. Nemohli bychom vystoupit “za hranici svých pozemských možností”. Naštěstí má člověk jako tvor v sobě, většinou v latentním stavu, ukrytou možnost, která je stejně neuvěřitelně úžasná a bohatá, jako je tato schopnost v samém universu, na který hledíme v okouzlení, ale vidíme “jen” jeho hmotný projev.jana Otázkou je, co vlastně EXISTUJE? Tedy JE?

»»» Jde o to, že každý tvor bude světlo vnímat dle své adaptace a tedy to, čemu my říkáme světlo, je ve skutečnosti elektromagnetické vlnění a jiný druh jej může vnímat jinak. Co se týče latentní schopnosti a hmotného projevu, tak se tím opět vracíme k Vašemu původnímu tvrzení a mé odpovědi: “dle Vás” a důkazu kruhem, kdy můžeme vymýšlet a předem předpokládat všeliké teorie, pro které nemáme důkaz a zároveň je do nekonečna rozporovat, kdy místo toho, abychom zkoumali jev pozorovaný, hledáme důvody pro jev pozorovaný, které vůbec nemusí existovat a jsme je nuceni pouze předem předpokládat, což je deduktivní klam. Proto, pokud již takové teorie uvádíme, měli bychom se snažit uvádět i myslím si, domnívám se apod., a vyhnout se absolutním tvrzením, jelikož pro ně důkazy nemáme. Avšak je přirozené, pravděpodobně dané antropologicky, že lidé vesmír personifikují. Často pak mluví o tom, že příroda chce, chtěla, vesmír chce apod., což je právě onen logický klam. Doporučím Vám bestseler Nadace od Isaaca Asimova, což byl vědec, původem z Ruska, žijící v USA, který ve své “trilogii” Nadace nakonec dospěje ke stejné teorii jako Vy, takže by se Vám mohla líbit.